Tři nerozluční přátelé

Sodík, chlor a draslík jsou tak úzce propojeny, že je potřeba je vnímat společně, abychom jim  mohli porozumět.

Tyto tři minerály jsou kamarádi, ale každý z nich hraje v tomto nerozlučném přátelství jedinečnou roli. Chlorid vždycky následuje sodík, kamkoliv jde, a nikdy od něj neodejde. Sodík a draslík se stále honí a nevydrží společně na jednom místě. Draslík se nejčastěji vyskytuje uvnitř buňky, sodík na vnější straně. Když sodík pronásleduje draslík a vleze do buňky, draslík z ní okamžitě uteče. Když se sodík rozhodne opustit buňku a vrátit se zpět na svou stranu, draslík neváhá a ihned se vrací dovnitř.

Tato „hra na babu“ je v odborném slangu známá jako sodno-draselná pumpa, která sama o sobě spotřebovává 20-40% naší vyrobené energie.

Tento jev slouží k udržování sodíku (a chloridu, který ho vždycky obklopuje) především vně buněk a udržování draslíku uvnitř buněk a je klíčové pro jejich základní funkce v těle.

Voda - jeden malý stalker

Voda, jakožto tajný obdivovatel všech 3 přátel se snaží být s nimi neustále v kontaktu. V důsledku toho se kolem nich vytváří skupiny

vodních molekul kamkoli jdou. Jelikož přitahují vodu, můžeme o nich říci, že jsou hydratační.

Protože draslík pobývá uvnitř buněk, draslík především hydratuje vnitřek buněk. Na druhou stranu, sůl pobývá vně buněk, tedy především hydratuje tekutinu vně vašich buněk. Tato tekutina se nazývá "extracelulární tekutina" a zahrnuje i krev.

Když konzumujeme jídlo a nápoje obsahující vodu, voda musí putovat ze střev do krve, než může vstoupit do buněk. V důsledku toho draslík nemůže hydratovat buňky sám bez pomoci přátel. Sůl musí nejprve hydratovat krev a další extracelulární tekutiny, potom může draslík využít tuto vodu k hydrataci buněk.

Z tohoto důvodu je efektivnější vypít sklenici vody s malou špetkou soli (asi 1/16 lžičky) a trochou citronové šťávy bohaté na draslík (asi ½ citronu), než vypít sklenici čisté vody samotné.

Podobně, je vhodnější vypít malé množství vody při konzumaci čerstvých potravin, které přirozeně obsahují sůl a draslík, nebo které přirozeně obsahují draslík a mají trochu přidané soli, než vypít čistou vodu na lačný žaludek. Ve skutečnosti syrová jídla obvykle obsahují dostatek vody samy o sobě, takže pokud si vyberete syrová jídla bohatá na draslík a přidáte trochu soli, samotná jídla budou pravděpodobně dostatečně hydratační.

TIP: V praxi můžeme tento vztah vody k sodíku a draslíku využít při potížích se zácpou. Kde je draslík, je i voda. Proto, pokud trpíte zácpou, zařaďte do stravy větší množství potravin bohatých na draslík. Tato jednoduchá změna zabírá i u malých dětí 😊.

Elektrolyty

Silná přitažlivost mezi těmito minerály a vodou způsobuje, že se plně rozpouštějí ve vodě. Minerály, které se rozpouštějí ve vodě, se nazývají elektrolyty, a tyto tři jsou nejdůležitější. Mezi další hlavní elektrolyty patří vápník, hořčík, fosfor a bikarbonát. Bikarbonát je jediným hlavním elektrolytem, který není minerálem. Konzumujeme ho v potravě, kombinuje se s sodíkem v jedlé sodě a přirozeně ho produkujeme v našem metabolismu.

Protože jsou elektrolyty plně rozpustné ve vodě, ztráta vody při pocení, zvracení, průjmu nebo nadměrném močení může způsobit jejich ztrátu. Z tohoto důvodu bychom měli dbát na jejich pravidelné doplňování především při těchto stavech.

Existují stovky enzymů, které jsou závislé na určitém poměru soli a draslíku pro dosažení optimální aktivity. Mnohem menší počet enzymů je ale přímo aktivován přímou vazbou na jeden z těchto minerálů.

V případě sodíku byl v lidském těle zjištěn pouze jeden enzym, který závisí na sodíku. Je zapojen do rozkladu kolagenu.

Počet enzymů aktivovaných draslíkem je větší. Draslík přímo aktivuje řadu enzymů s následujícími funkcemi:

• Rozhodování o tom, zda má být glukóza rozložena na energii, nebo zakonzervována.
• Spalování glukózy.
• Spalování ketonů.
• Oprava DNA.
• Začlenění selenu do proteinů, aby mohl působit jako antioxidant a aktivovat štítnou žlázu.
• Syntéza niacinu (vitamín B3) z proteinu a aktivace niacinu obsaženého v rostlinných potravinách (niacin z živočišných potravin nevyžaduje tento proces).
• Omezování tvorby zbytečných proteinů, které by plýtvaly energií nebo aktivovaly nevhodné metabolické dráhy.
• Koordinace exprese genů během stavu hladovění, které rozkládají nepotřebné proteiny a poškozené tkáně.

Z těchto funkcí vyplývá, že nedostatek draslíku by mohl mít negativní vliv na energetický metabolismus a ochranu a obnovu tkání.

Čeho je moc, toho je příliš.

Přemíra sodíku je jednou z notoricky známých zdravotních komplikací moderního člověka. Jak bylo řečeno, sodík udržuje vodu v krvi a dalších tělních tekutinách. Mnoho vody v krvi znamená její větší objem, což zvyšuje tlak na cévy, respektive krevní tlak. Mnoho vody s ostatních tělních tekutinách znamená otoky. Při zastávce v ledvinách může sodík přispět svou malou troškou do mlýna, tedy spíše k mlýnským (ledvinovým) kamenům 😊.

Na druhou stranu, sodík netransportuje pouze vodu. Sodík a chlorid jsou základním stavebním kamenem kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Sodík také vozí žaludeční šťávy a kyseliny ze slinivky do tenkého střeva, kde mají za úkol štěpit živiny.  Díky sodíku tělo absorbuje glukózu, aminokyseliny a některé vitamíny (například vit. C).  Také má hlavní slovo při udržování zásaditého pH.

Z evolučního hlediska můžeme spoléhat na své tělo, které umí hlásit svou potřebu sodíku. Bohužel, to samé již  neplatí pro draslík. Je to dáno tím, že původní strava byla založena na mase a surovinách bohatých právě na draslík a chudá na sodík, proto si tělo vynalezlo maják na hlášení nedostatku soli, ale na nedostatek draslíku ne.

A co tedy s tím?

Právě nadbytek sodíku (soli) v potravě je moderním neduhem, na který je potřeba se zaměřit. Bohužel, ani zde moderní medicína nezklamala a na jednotlivé elektrolyty hledí pouze izolovaně. Z předchozích odstavců je patrné, že právě poměry mezi nimi jsou pro tělo klíčové.

Vynecháme-li průmyslově zpracované polotovary a další moderní schovky soli (pečivo, pochutiny, uzeniny atd.) z naší stravy a necháme zde zdravě osolenou kvalitní domácí stravu, naše tělo rozhodně rozdíl pozná. Má-li potřebu dalšího sodíku, ozvou se chutě po slaném. V tomto případě dosolujeme jen a pouze kvalitními solemi (ideálně himalájskou nebo keltskou). Pokud k tomu zařadíme potraviny bohaté na draslík, naše tělo si samo obnoví svou rovnováhu a vřele nám poděkuje 😊.

Na poměru sodíku a draslíku jsou také závislé nadledvinky, které jsou pomyslným hormonálním manažerem, proto bychom i jim měli věnovat patřičnou péči. O podpoře nadledvinek se dočtete v tomto článku. V tomto postu na Facebooku naleznete popisy jednotlivých solí z naší nabídky a jejich využtí v kuchyni. Celou nabídku solí naleznete v kategorii solí a ochucovadel.

V našem blogu naleznete také další články o jednotlivých vitamínech a minerálech. V sekci zdraví naleznete články týkající se různých zdravotních stavů a typy na techniky, bylinky a živiny, které by mohly pomoci. Nově také zavádíme kategorii herbář, která se postupně rozrůstá o jednotlivé byliny, které naleznete u nás v nabídce. 

Zdroje:

"2.16: Sodium-Potassium Pump". Bio.Libretexts.Org, 2024, https://bio.libretexts.org/Bookshelves/Introductory_and_General_Biology/Introductory_Biology_(CK-12)/02%3A_Cell_Biology/2.16%3A_Sodium-Potassium_Pump?readerView. Accessed 3 Jul 2024.