V sérii rozhovorů s odborníkem tentokrát přinášíme zajímavý pohled na dech. Dýcháme každý z nás. Děláme to naprosto přirozeně a bezmyšlenkovitě. Jak moc nás tato aktivita může ovlivnit? Můžeme vědomým řízením dechu ovlivnit i náš zdravotní stav a kvalitu života? To se dozvíte níže. Na naše otázky tentokrát odpovídala fyzioterapeutka s mnohaletou praxí napříč svým oborem - Věra Vančová.

Jak byste popsala dech z pohledu fyzioterapeuta?  Existuje špatný nádech a výdech?

Jak vypadá plnohodnotný nádech a výdech?

Co je špatného na izolovaném dýchání do břicha či do hrudníku?

Jak se naučit správně dýchat?

Benefity tréninku dechové vlny?

Máte nějaké poselství na závěr?

Medailonek

Jak byste popsala dech z pohledu fyzioterapeuta?  Existuje špatný nádech a výdech?

Dýchání je přirozená fyzická aktivita člověka, která je nedílnou součástí života. U dýchání lze těžko jednoznačně nazvat cokoli, že je striktně špatně či dobře, z důvodu rozdílnosti a jedinečnosti každého člověka s ohledem na pohlaví, věk, konstituci a fyzickou aktivitu.

Samostatnou kapitolou jsou samozřejmě například anomálie, onemocnění, úrazy, vývojové vady nebo psychické potíže, které mohou přirozenou dechovou techniku výrazně ovlivnit.

Také dýchání v rámci výkonnostního a vrcholového sportu bude řešeno jinými pravidly v souladu s technikou provedení.

Pokud je člověk dostatečně fyzicky aktivní, po zátěži relaxuje, nepociťuje bolestivé či omezující potíže, pak je zřejmě i jeho dechová aktivita v pořádku, i přes to, že není "dokonalá".

Ve chvíli, kdy vnímáme nějaký pohybový nebo kondiční (dechový) problém, pak je na místě oslovit odborníka – odborného lékaře, fyzioterapeuta, ergoterapeuta, pohybového terapeuta – který Vám doporučí správný postup k nápravě, ať už jsou to striktně odborné postupy (na reflexním nebo neurofyziologickém podkladu), aktivní protahování, uvolňování, posilování nebo vhodné aktivity včetně aktivit všedního dne (ADL) a sportu …

I u aktivit jako jsou jogínské, holotropní apod. je vhodné se dýchání učit pod odborným dohledem.

Jak vypadá plnohodnotný nádech a výdech?

Plnohodnotný nádechem a výdechem využijeme adekvátní kapacitu plic.  To, zda je využíváme dostatečně poznáme podle celkově dobré kondice, schopností "udýchat " zvýšenou, eventuálně extrémní zátěž, a to s ohledem na věk, konstituci a možnosti jedince.

Co je špatného na izolovaném dýchání do břicha či do hrudníku?

Izolované dýchání, ať do hrudníku či břicha, může kromě nedostatečného okysličení způsobovat i svalové dysbalance, ke kterým dochází díky asymetrickému zapojení svalů. Tyto svalové dysbalance často stojí za vznikem bolestivých syndromů a blokád páteře.

Věděli jste, že nesprávně fungující bránice (hlavní dýchací sval) může být jednou z mnoha příčin refluxu?

- Dolní jícnový svěrač, který zamezuje uniku obsahu žaludku zpět do jícnu, je částečně tvořen právě bránicí.

Jak se naučit správně dýchat?

Pokud se chceme naučit správnou techniku dýchání, měli bychom navštívit odborníka (nejčastěji fyzioterapeuta), který Vás provede celým procesem a vysvětlí jednotlivé fáze. Internetové rady by měly být pouze připomenutím, ne návodem.

Jaké jsou výhody tréninku dechové vlny?

Tzv. dechová vlna je aktivita, která zaměstnává dýchací svaly ve správném pořadí. Soubor cviků kopíruje přirozený vzorec nádechu a výdechu v různých polohách, ale oproti běžnému dýchání je podstatně intenzivnější, co do nádechu i výdechu.

Při provádění těchto cviků aktivujeme a zároveň relaxujeme nejenom veškeré dechové svaly (hlavní i vedlejší), ale také svaly hrudníku a ramenního pletence a svaly hlubokého stabilizačního systému (core), které pomáhají držet naše tělo ve vzpřímené poloze. Aktivací těchto svalů můžeme tělu ulevit od bolestivých syndromů zad, hlavy a končetin a společně s vhodnými doplňujícími cviky můžeme zmenšit diastázu (rozestup) břišních svalů.

Společně s fyzickou aktivitou (např. chůze s holemi tzv. Nordic Walking) dochází ke zlepšení dechové kapacity a celkové kondice.

S pomocí dechové vlny a návazným cvičením můžeme zmenšit diastázu břišních svalů.

Máte nějaké poselství na závěr?

Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Toto platí i o dechu. Pokud necháme dětem dostatek prostoru pro přirozený aktivní pohyb (řízený i neřízený), vybudují si dostatečně silný pohybový aparát a kapacitu plic. Neméně důležitý je také návyk a láska k aktivnímu pohybu, který nám následně velmi zjednoduší péči o své tělo. Ruku v ruce s pohybem jde také dobrý psychický stav. Především stres má neblahý vliv na celé naše tělo, a to včetně dechu.

Medailonek

Věra Vančová původně vystudovala střední zdravotnickou školu nástavbové studium v oboru rehabilitační pracovník, následně absolvovala atestaci Specialista v oboru aplikované fyzioterapie, Je absolventkou kurzů na neurofyziologickém podkladu – Brügger koncept, Klappovo kvadrupedální lokomoce dle Čápové a senzomotorika. A následujících kurzů: diagnostika a terapie funkčních poruch hybné soustavy, respirační fyzioterapie (Smolíková). Dornova metoda, diagnostika a terapie závratí (Čakrt), Zapojení lopakty v kontextu HSS (Hybš a Šádek).

Své zkušenosti nasbírala prací v Lázních Jáchymov, LTRN Hrudkov (Vyšší Brod), Ústavu pro tělesně a mentálně postižené Snědovice a FNKV Praha, kde působí dodnes.

Aktuálně se také aktivně zapojuje do spolupráce při odborné výuce pro 3. LF UK, ČVUT (obor fyzioterapeut) a IPVZ Praha.