Jak zlepšit imunitu

Posílení imunity je každoroční téma, které trápí mnohé z nás. Tentokrát vám přinášíme zajímavý rozhovor s celostní lékařkou, která nám prozradí, jak imunita vzniká a jak ji můžeme ovlivnit. 

Představení celostní lékařky Barbory Koptíkové

Kdy se vytváří imunita?

Co má společného střevo a imunita?

Proč neexistuje univerzální návod na posílení imunity?

Platí stejné tipy i pro děti?

Co mít v dětské lékárničce?

Kdy vyhledat lékaře?

Jak na teplotu?

Jak posílit imunitu?

Co rozhodně nesmí doma chybět

MUDr. Barbora Koptíková je celostní lékařka a bylinkářka. Celostní medicíně se začala věnovat díky vlastním zdravotním tématům a následně i díky výzvám mateřství. Využívá principy a zákonitosti tradiční čínské medicíny, léčebné stravy, tuzemského i cizokrajného bylinářství, homeopatie, psychosomatiky a duchovních příčin nemocí, a kombinuje je s moderními vědeckými poznatky. Je zastáncem individualizovaného přístupu ke každému pacientovi na míru jeho konstituci, životnímu stylu a světonázoru. V současné době je na rodičovské dovolené a věnuje se především osvětové přednáškové činnosti v oblasti celostní medicíny.

Kdy se vytváří imunita? Můžeme ten proces nějak ovlivnit?

Určité předurčení pro nás nastavují již naši rodiče stavem své imunity a celkové kondice v době před naším početím. Následně pak matka ovlivňuje zdraví a tedy i stav imunity dítěte svou stravou a celkovou životosprávou během těhotenství.

Dále je to mechanismus porodu, který určí naše primární osídlení prospěšnou či ne tak kvalitní mikroflórou, což je dále ovlivněno i procesem, délkou či absencí kojení. Velký podíl na vývoji naší imunity má samozřejmě i okolní prostředí – zda jsme vystaveni „čisté špíně“ nebo kolem sebe máme (v dobré víře?) téměř sterilně naklizeno pomocí toxické chemie. Příroda krásně vymyslela, že dítě má tendenci vše ochutnávat, osahávat – toto je mocný nástroj pro tvorbu silné a zdravé imunity, pokud je to ovšem umožněno a praktikováno ve vhodném (tedy nechemickém) prostředí.

Nemalou roli hraje kvalita a složení postupně zaváděné stravy – rohlík z bílé vymleté hybridizované a chemicky ošetřené pšenice se spoustou přídatných látek v těstě jistě nebude nejlepší volbou. Rovněž se imunita přirozeně cvičí a posiluje na každé horečce, sezónní infekci, a nebo proděláním typických dětských nemocí s pupínky. Imunitu je ale i nadále možné pozitivně a negativně ovlivňovat po celý život.

Pozn. red.: Zajímavý rozhovor na téma strava a její vliv na plodnost a těhotenství si můžete přečíst zde.

V dnešní době již začíná panovat názor, že imunita se vytváří ve střevě. Jak to tedy funguje?

Ano, v dnešní době zjišťujeme to, co věděl Hippokratés před více než dvěma tisíci lety když tvrdil, že všechny nemoci mají svůj počátek ve střevech. Naše střevo je domovem pro biliony bakterií, které pro nás hrají životně důležitou roli – při správné kvantitě a složení produkují některé vitamíny a další chemické působky, které naše tělo potřebuje (např. serotonin), omezují růst nežádoucích patogenů, mají enzymatickou funkci, tedy nám pomáhají trávit přijaté jídlo a využívat z něj živiny, samy též vyživují své domovské sliznice, a v neposlední řadě právě školí i buňky našeho imunitního systému na co mají a nemají reagovat, a celkově podporují jeho správné fungování.

Proč nefungují všem „zaručené tipy na posílení imunity“?

Je tolik cest k uzdravení, kolik je na světě lidí. Existují rámcové „obecně platné“ rady, ale i z nich si člověk musí sám vybírat dle naslouchání signálům vlastního těla, vybírat dle konstituce, dle momentálního stavu a množství sil. Každý člověk je jedinečný, neexistuje na světě druhý takový člověk, jako jste vy. Tedy i toto je vždy nutno brát v potaz v opravdu celostním přístupu nebo volbě osobní cesty ke zdraví. Co se týče imunity, jinak ji bude posilovat člověk s perfektně funkčním mikrobiomem, a jinak ten, který se potýká se syndromem propustného střeva a s ekzémy. Každý z nich je v jiném výškovém táboře a dle toho musí vypadat i aklimatizace.

Můžeme aplikovat stejná doporučení na děti i dospělé?

Už vzhledem k odpovědi na předchozí otázku musí být jasné, že přijde odpověď „ne“.  Dítě není malý dospělý, jeho organismus se teprve vyvíjí, učí a roste. Jsou situace, kdy doporučení mohou být obdobná, ale rozhodně se na to nelze spolehnout, neb opak je častější.

Co bychom neměli zapomenout mít v dětské lékárničce?

Z pohledu akutní medicíny je to určitě dezinfekce, ideálně nepálivá, obvazové krytí a náplasti, roztok pro výplach očí, kapky do nosu, lék na horečku, lék na průjem, směs pro přípravu rehydratačního roztoku,  a možná i protialergické léky.

Co se týče naší domácí celostně-medicínské lékárničky, zmíním jen pár příkladů. Základem našeho bohatého arzenálu na virózy je čistá mořská voda v aerosolu v kombinaci s odsávačkou na vysavač pro úspěšný boj s rýmou, dále eukalyptový olej, který při rýmě a kašli přilévám do misky s vodou na topení v předem dobře vyvětrané chladné ložnici, mandarinkový olej, který zase využíváme aromaterapeuticky při horečce. Nikdy mi v dosahu nechybí cibule, kterou v obkladu přikládám, když si mé ratolesti postěžují na bolest ouška.

Na okně nám roste čerstvá aloe vera, kterou řeznou stranou přikládám, když někdo nedopatřením pohladí rozpálená kamna. Každý rok nezapomeneme vyrobit svatojánský třezalkový olej na noční namazání po špatném došlápnutí při baletu nebo bolavého svalíku po řádění na trampolíně. Vedle něj se rovněž od jara sluní na parapetu procukrované listy jitrocele a smrkové výhonky, když se nás kašel v zimě zeptá.

V přebalovacím košíku je pro mě nezbytností domácí zinková mast s kapkou tea tree a dračí krve. A v šuplíku čeká načatý neemový prášek na přípravu masky kdyby někdo od kamarádů náhodou zase přinesl ve vláskách vešky.

Kdy vyhledat lékaře?

Při úrazech, které nejsou drobné, při jakýchkoliv (i drobných) úrazech oka, při popáleninách  a opařeninách, při otravách, po pozření cizího tělesa, po pokousání zvířetem (či člověkem), při jakýchkoliv akutních stavech vyžadujících okamžité řešení, při komplikacích...

Stran infekcí a zvýšené teploty - kdo jiný dokáže lépe posoudit nastupující rizikové znaky v chování či stavu dítěte než rodič, který své dítě zná nejlépe – tedy pozorujte a kontaktujte lékaře, kdykoliv se vám dítě „nezdá“ nebo si nevíte rady.

Obecně vzato, u miminek do věku 3 měsíců kontaktujeme lékaře při horečce, průjmu, zvracení a kašli vždy, u větších dětí se řídíme aktuálním stavem. Vždy vyhledáme lékaře při apatii a poruše vědomí.

V případě horečky kontaktujeme lékaře, pokud je příliš vysoká a nejde srazit, pokud trvá déle jak 2 dny, pokud dítě nepřijímá tekutiny a hrozí dehydratace, pokud ji doprovází opakované zvracení, průjem či výrazný kašel, pokud má dítě křeče, pokud se horečka po návratu k normálu opět v dalších dnech vrátí...

Vždy používáme svůj selský rozum a rodičovský instinkt a lékaře kontaktujeme vždy při pochybnostech, byť i za účelem „pouhého“ uklidnění rodiče, které samo o sobě je důležitým léčebným prvkem pro dítě.

Lze tlumit teploty bez léků? Kdy a jak?

Při respektování výše zmíněných zásad je jistě možné a žádoucí při jinak dobrém stavu dítěte využít nejdříve nelékových metod pro tlumení horečky, neboť horečka je důležitým obranným mechanismem těla a není nutné se jí v principu obávat.

Za horečku se považuje tělesná teplota nad 38^oC. Obecně je žádoucí řídit se aktuálním celkovým stavem konkrétního dítěte – pokud je stav dobrý a dítě horečku dobře snáší, volíme nelékové metody tlumení horečky a vyčkáváme.

U kojených dětí je nejdůležitějším nástrojem kontakt nahé tělo na tělo, tedy kůže na kůži, a neomezené „nonstop“ kojení. U větších dětí je rovněž nutné zajistit dostatečnou hydrataci (pitný režim). Dále můžeme používat vlažné obklady na čelo, předloktí a holeně. Rovněž si jistě z vlastního dětství pamatujete na metody celotělových mokrých zábalů či sprchování vlažnou vodou, avšak zde bych dbala na psychický komfort nemocného dítěte a používala je případně jen do míry individuální tolerance.

Z hlediska principů čínské medicíny je možné popíjet zchladlý řepíkový čaj, neb hořkost stahuje horkost, v souladu se zákonitostmi „energetické termiky“ TCM je při horečce možný též čerstvý pomerančový džus či odšťavněná okurka, které vnášejí do těla chlad.

Pokud budeme srážet stoupající teplotu ze strachu předčasně, připravujeme tím tělo o důležitý léčebný nástroj, taková nemoc pak může trvat naopak déle a dle čínské medicíny si tím zaděláváme na terén dalšího oslabení organismu do budoucna.

Osobně se proto přikláním ke srážení až u opravdu vysoké horečky, poté, co jsme neúspěšně vyzkoušeli nelékové metody, a stav dítěte srážení vyžaduje. Vždy je ale nutné zohlednit aktuální celkový stav dítěte a jednat dle něj, při pochybnostech vždy konzultujte s Vaším dětským lékařem.

Výše zmíněné ovšem neplatí pro děti trpící febrilními křečemi, u nich je farmakologické snižování zvyšující se teploty nezbytné dle postupu a doporučení jejich ošetřujícího lékaře.

Jaké rutiny či návyky zařadit do běžného dne, které nám pozitivně ovlivní imunitu?

Základem silné a správně fungující imunity je kvalitní pestrá sezónní strava ze skutečných potravin s velkým množstvím zeleniny, ruku v ruce s tím jde péče o střevní mikrobiom.

Za tímto účelem je rozumné do svého každodenního jídelníčku zakomponovat mléčně kvašenou zeleninu (kyselé zelí, pickles, řepný kvas), případně kvalitní zakysané mléčné výrobky, nebo kvalitní probiotika v podobě doplňků stravy.

Nezbytný je přísun všech důležitých mikroživin a vitamínů (zdůraznila bych např. zejména zinek a vitamín D) – opět nám v tomto poslouží především pestrá strava, skvělé je pojídání divokých jedlých plevelů, naklíčených semínek a aktivovaných ořechů, v opačném případě je na místě si pomoci vhodnou suplementací.

Pro zdravou imunitu je nezbytný dostatečný pobyt na slunci (- opět onen vitamín D -) a čerstvém vzduchu. Rovněž existují vědecké studie dokazující, že naši imunitu pozitivně stimuluje pobyt v lese. Naše tělo bylo stvořené k pohybu, bez něj ani imunita nebude fungovat.

Dobrým a znovuobjeveným nástrojem je samozřejmě otužování, případně i v kombinaci se saunováním. V neposlední řadě se neobejdeme ani bez spánkové a světelnéhygieny a dostatečného odpočinku, naslouchání cirkadiánním a sezónním rytmům, psychohygieny, respektování svých momentálních fyzických i mentálních sil, jejich pěstování a rozvíjení, a udržování zdravých hranic... A tato doporučení jsou koncipována pro aplikaci jak na dospělé, tak na děti.

Podělíte se s námi o Vaši oblíbenou posilu při nemoci?

U nás doma nechybí zásoba mléčně kvašené zeleniny jakožto zdroje vitamínu C a prospěšných bakterií, a samozřejmě velké množství bylin. Během zimní sezóny doma popíjíme preventivně i léčebně čaj z květu černého bezu, lípy, natě slézu, cistu a tymiánu, v pohotovosti máme lichořeřišnicovou tinkturu a tymiánovou mast. A dospělí členové naší rodiny nedají dopustit ani na čerstvý česnek, zázvor a kayenský pepř.

V sekci Rozhovory s odborníky naleznete celou řadu zajímavých témat. Pokud se Vám článek líbil, neváhejte jej sdílet.