- Štítky blogu
- zdravé vlasy a pokožka
- vitamíny/minerály základní informace
- rozhovor
- zdraví
- ženské zdraví
- B-vitamíny
- želatina / kolagen
- trávení
- strava
- nejčastější otázky
- hořčík
- probiotika
- imunita
- olej z tresčích jater
- faq
- AC / adrenal koktejl
- hovězí sušené orgány - benefity
- hydratace
- nadledvinky
- vývar
- jód
- biotin / B7
- dechová vlna
- dech
- benefity
- těhotenství
- bakterie
- Smidge
- gut pro
- bylinky
- nootropika
- zapomínání
- oči
- Úvod
- Blog
- Rozhovor s odborníkem
- Unavené oči - co s tím?
Unavené oči - co s tím?
Oči jsou jedním z nejpřetěžovanějších a zároveň nejopomíjenějších smyslových orgánů v těle. Jak o zrak pečovat, abychom si jej udrželi co nejdéle zdravý a plně funkční? Lze jej zlepšit vlastním přičiněním? To a ještě více se dočtete v novém rozhovoru.
Něco málo o Mgr. Martině Bajerové
Jak jste se dostala ke cvičení oční jógy?
Kdo by měl cvičit oční jógu a co všechno můžeme cvičením ovlivnit?
Jak často bychom měli cíleně cvičit?
Od jakého věku je možné cvičit?
Do jaké míry může jóga spravit oční vady? Může odbourat nošení brýlí?
Pro procvičování očí doporučujete i děrované brýle. Můžete nám o nich povědět něco více?
Co je podle Vás příčinou špatného vidění?
Máte nějaké tipy, jak cvičit s dětmi venku „jen tak“?
Medailonek
Moje jméno Martina Bajerová a jsem certifikovaná mentorka a učitelka metod přirozeného zlepšování zraku NATURAL VISION IMPROVEMENT. Jsem lektorka přirozeného zlepšování zraku, oční jógy a oční gymnastiky. Také jsem certifikovaná instruktorka v metodě Face Yoga od Fumiko Takatsu, což je obličejová jóga a zároveň jsem facilitátorka v metodě One Brain. Pracuji také jako masérka, soustředím se na oblast tváře, hlavy a energetické masáže. Vedu individuální i skupinové lekce ve svém centru Yoga &Vision v Brně-Řečkovicích.
Všechny tyto vystudované metody propojuji dohromady a přistupuji k tělu hodně celostně a holisticky, protože nelze oddělit oči od celého těla. Také nelze oddělit oči od naší mysli, našich myšlenkových přesvědčení a našeho prožívání a od našich pocitů a emocí. Naše oči obzvláště souvisí s celou naší bytostí a způsob, jakým se díváme na svět nám může předurčovat i to, co vidíme.
Jak jste se dostala ke cvičení oční jógy?
Cesta byla dlouhá, ale vlastně už několik desítek let mě provázely různé situace, kdy se kolem mě děly různé věci nebo onemocnění očí, ať už to bylo u lidí kolem mě nebo zvířat. Hodně jsem se také pohybovala v rámci praxe mezi nevědomými a stále jsem si říkala, co mi to má říci, že se kolem mě to téma očí takto stále obtáčí.
Nakonec jsem si začala hledat adekvátní kurzy a přednášky ohledně zdraví očí, protože jsem chtěla znát širší souvislosti. Vyhledala jsem si světové učitele zlepšování zraku a účastnila jsem se i světového summitu, workshopu přímo s Meirem Schneierem /autor knihy Šance pro oči/ a začala jsem sbírat názory a zkušenosti, ze kterých jsem začala postupně vytvářet své kurzy.
Všichni světoví učitelé zraku vycházejí z učení amerického očního lékaře Williama H. Batese, které si následně upravují dle svých potřeb a znalostí. I já z těchto principů vycházím. V rámci své praxe a zkušeností jsem si v průběhu let vypracovala také vlastní cviky.
Postupem času ke mně začali přicházet lidé s různými chorobami očí, že nechtějí jen doma sedět, ale že si chtějí aktivně pomoci. Proto se stále snažím dále a dále dovzdělávat s vstupovat do tohoto tématu ještě hlouběji. Díky tisícům klientů jsem měla možnost si osvojit nebo vymyslet velké množství cviků, jelikož každý člověk je jedinečný a také jeho potřeby jsou jedinečné.
I naše chodidlo souvisí s očima.
Kdo by měl cvičit oční jógu a co všechno můžeme cvičením ovlivnit?
Určitě bych upřesnila ještě termíny, protože oční jóga je z mého pohledu velice málo. Oční jóga pracuje pouze s okohybnými svaly, kdy se pracuje směry pohledu. Oči natáčíme do různých směrů, včetně konvergence, kdy oči směřujeme k sobě. Metody přirozeného zlepšování zraku v tomto pojetí pracují s mnoha aspekty našeho zraku, jedním, z nichž je právě i mobilita.
S klienty pracujeme na ostrém a periferním vidění, týmové spolupráci očí a propojování našich očí s mozkem, protože většinu našeho vidění má na starost náš mozek. Oči jsou pro nás snímače, které v propojení směrem k mozku mají mnoho funkcí, jako je třeba fúze nebo superpozice. Dále lze pracovat na kontrastní citlivosti, lepším nočním vidění či trénovat koordinaci ruka-oko.
Těch aspektů zdravého zraku je velké množství, včetně třeba i prostorového vidění, proto se potřebujeme na zrak dívat opravdu celostně, a nejen z pohledu toho našeho ostrého vidění.
Stejně, jako se snažíme pracovat s naším tělem již od miminkovských let, měli bychom zapojovat do tréninku v tomto věku i oči. Dle mého názoru by cvičení očí mělo být také součástí tělesné výchovy na všech školách. Na druhou stranu na cvičení očí není nikdy pozdě. Měla jsem klienty, kteří měli 89 roků a úžasně si zlepšili své vidění, právě díky pravidelnému cvičení.
Cvičit by měl každý, kdo má oči. Rozmanitost a komplexnost je důležitým aspektem cvičení.
Jak často bychom měli cíleně cvičit?
Myslet na oči bychom měli hned ráno, jak vstaneme. S protažením celého těla můžeme protáhnout i oči a oční víčka. Mrkáním zase rozvíjíme tvorbu slzného filmu, který je důležitý nejen pro ochranu očí. Jeho skladba může ovlivnit také i kvalitu vidění.
Pokud pracujete hodně u počítače, měli byste zařadit kompenzační a odpočinkové cvičení, tedy cviky, kdy se díváte do dálky nebo pracujete s periferním viděním. Právě cviků na periferní vidění mám v kurzech veliké množství, protože je to mimo jiné také velká zábava a objevování.
Kdykoliv se zvednete ze židle, abyste se protáhli nebo se na té židli i jen zavrtíte, v tu chvíli byste měli zacvičit právě i s očima.
A samozřejmě i naše oči potřebuji jíst, to znamená potřebují správnou výživu. Mezi ty nejdůležitější živiny patří lutein, zeaxanthin a omega-3. V neposlední řadě je také důležité nastavit správný střevní mikrobiom, aby všechny tyhle ty úžasné látky tělo dokázalo vstřebat a vyslat je směrem k očím a světločivným buňkám.
Od jakého věku je možné cvičit?
Dětské cviky se od dospělých výrazně neliší. Podstata zůstává vždy stejná, tedy sledujeme týmovou spolupráci očí, přenášení pohledu nebo volné a vědomé dívání. Avšak u dětí se samozřejmě snažíme do cvičení zapojit i hru, pak se dají zapojit do aktivního cvičení i tříletá dítka.
Toto cvičení by však mělo jít ruku v ruce s doporučeními od očního specialisty – ortooptika. V mnohých zákoutích internetu se můžete dočíst, že je vhodné dioptrické brýle nedávat, protože jedině tak se ta očíčka mohou zlepšit. Toto bohužel není vždy pravda a mnohdy tím můžete vážně nabourat proces léčby.
Do jaké míry může jóga spravit oční vady? Může odbourat nošení brýlí?
Cvičení v rámci celostního pojetí přináší pestrou škálu výsledků. Lidé na začátku přichází s tím, že si chtějí zlepšit ostré vidění, a to je málo. Postupně v rámci lekcí zjišťují, že si krásně rozvinuli periferní vidění, najednou vidí lépe i detaily, uvědomují si obrazy, mají lepší barvocit a kontrastní vidění nebo, že lépe vidí v noci. Pro mne je i obrovský výsledek právě to, že se dokáže pomocí různých uvolňovacích cviků snížit nitrooční tlak.
V rámci cvičení se soustředíme na celé tělo, pracujeme s dechem, pracujeme na uvolňovacích technikách od chodidla až po temeno hlavy, a do hloubky se věnujeme všem obličejovým svalům. V tento moment teprve mohou nastat výsledky. Lidé si pak hledají i starší brýle a vnímají, že opravdu vidí podstatně lépe.
Pro procvičování očí doporučujete i děrované brýle. Můžete nám o nich povědět něco více?
Děrované brýle jsou poměrně populární záležitost. Bohužel, lidé s nimi často neumí pracovat a myslí si, že pouhé nasazení stačí, což bohužel není pravda.
Princip děrovaných brýlí spočívá ve fyzice. Přes zúženou dírku brýlí prohází menší paprsek světla, který se dále ve svém tvaru promítá na sítnici a míří místům našeho nejostřejšího vidění. Právě díky tomu zúžení paprsku vzniká i menší kruh rozostření na sítnici. Lidé díky tomu mohou vidět lépe. Děrované brýle se dají používat do blízka i do dálky, jelikož tento princip funguje u obou stejně.
Je dobré vědět, že mohu být různé velikosti a tvary dírek. Různá postavení dírek a jejich velikosti či tvary mají svá vlastní specifika využití. U menších dírek je samozřejmě i ten paprsek menší, a tím pádem je vidění ještě ostřejší, ale na druhou stranu nejsou příliš vhodné pro orientaci v prostoru.
Děrované brýle také určitě nepatří do rušného provozu, kde musíme dbát na bezpečnost, tedy ani za volant.
Tam, kde proudí krev, tam je život.
Měli bychom mít na paměti, že se jedná pouze o pomůcku, a ne o zázrak. Samotné nasazení brýlí rozhodně nestačí, stejně tak jako nám daný problém nevyléčí samotné dioptrické brýle. Tato pomůcka je však úžasná v tom, že motivuje oči k aktivnímu vyhledávání optimální dírky. Pohybem se obnovuje mikrocirkulace všech tělních tekutin. Regenerace nastává právě tam, kde je obnovený přísun živin a kyslíku. Současně s vhodnými cviky se z brýlí stává opravdu efektivní pomůcka.
Musíme se naučit se svýma očima cvičit, uvolňovat je a dát jim správné návyky v každodenní rutině. Pak se teprve začnou uzdravovat.
Co je podle Vás příčinou špatného vidění?
Naše oči jsou v dnešní době extrémně přetěžované velkým množstvím umělého světla. Naše tělo a oči není vyvinuto na to, abychom bděli i ve tmě. Dále oči a ciliární svaly přetěžujeme tím, že se díváme převážně do blízké vzdálenosti a nevyžíváme koukání do dálky. Zároveň také převažuje soustředění se do centrálního vidění, kdy periferní vidění úplně vynecháváme. Tyto tři aspekty jsou podle mne jednou z nejčastějších příčit špatného vidění. Ačkoliv lidé prošli evolucí, náš zrak zůstal adaptovaný na původní podmínky, kdy jsme vyhledávali kořist v dáli, brouzdali očima po okolí při hledání křoví s bobulemi a využívali přirozené světlo a tmu.
Lidé, kteří si osvojí jednoduchou rutinu, kdy zhasínají umělá světla a chodí včas spát, často se dívají do dálky a využívají periferní vidění při běžných činnostech, nemají tak častý problém s únavou očí.
Jsem naprosto přesvědčena, že kombinací těchto všech metod je klíčem k úspěchu a lepšímu vidění, což také dokazují zástupy nadšených klientů.
Máte nějaké tipy, jak cvičit s dětmi venku „jen tak“?
Jak jsem již zmínila výše, oči jsou přetížené díváním se na blízkou vzdálenost a do centrálního bodu. Proto bychom měli dělat opak. Zkuste s dětmi pozorovat mraky a hádat jejich tvary. Také pozorování draka na obloze je velmi efektivní.
Za pohled do dáli považujeme místo, které je vzdáleno alespoň 6 metrů od nás.
Dívejme se do dáli, kochejme se ptáčky ve stromech a krásným obzorem. Takto nejjednodušeji pomůžeme svým očím relaxovat.