Pampeliška: kořen nebo list?
Autor: Karolína Zdenková
Při zpracování článku byly využity nástroje umělé inteligence pro práci s jazykem a strukturováním textu. Výběr zdrojů a finální obsah odpovídá naší redakční kontrole.

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), česky také smetánka lékařská, patří mezi tradičně využívané rostliny evropského bylinářství. V minulosti byla běžnou součástí jarní stravy – mladé listy se přidávaly do salátů a kořen se sušil nebo pražil. Zajímavostí je, že v některých kulturách byl kořen pampelišky využíván jako náhražka kávy a listy byly ceněny pro svou výraznou chuť a obsah minerálů.
Z pohledu složení ale nejde o „jednu bylinu“. Kořen a list představují dvě rozdílné části rostliny, které se liší nejen funkcí, ale i chemickým profilem. A právě to často rozhoduje o jejich využití.
Pampeliškové listy: nutričně bohatá část rostliny
Listy jsou metabolicky aktivní částí rostliny, což se odráží i v jejich složení. Obsahují širší spektrum mikronutrientů a antioxidantů.

Listy pampelišky jsou bohaté na flavonoidy, jako jsou luteolin, apigenin nebo deriváty quercetinu. Ty doplňují fenolické kyseliny, opět zejména chlorogenová a kávová.
Významnou skupinou jsou také karotenoidy (např. lutein a β-karoten), které jsou prekurzory vitaminu A. Samotné listy pak obsahují i vitamin C a výrazné množství vitaminu K.
Z hlediska minerálů jsou listy výrazně bohatší než kořen. Dominantní je především draslík, dále pak vápník, železo a hořčík.
Listy pampelišky tak představují:
- zdroj vitaminů (C, A, K)
- vyšší obsah minerálních látek
- významný podíl flavonoidů
Pampeliškové listy jsou tradičně využívány v souvislosti s vylučováním vody.
Pampeliškový kořen: zásobní orgán s vysokým obsahem inulinu
Kořen pampelišky slouží rostlině jako zásobárna energie. Tomu odpovídá i jeho složení. Dominuje zde především inulin a další látky typické pro podzemní části rostlin.
Inulin tvoří přibližně 25 až 40 % sušiny kořene, přičemž jeho množství kolísá v závislosti na ročním období (nejvyšší bývá na podzim). Vedle něj se v kořeni nachází také seskviterpenické laktony (např. taraxacin), které jsou zodpovědné za charakteristickou hořkou chuť.
Další skupinou jsou triterpeny, například taraxasterol nebo β-amyrin, a také rostlinné steroly jako β-sitosterol. Zastoupeny jsou i fenolické kyseliny, zejména kyselina chlorogenová a kávová.
Minerální látky jsou v kořeni přítomné, ale ve srovnání s listy v nižších koncentracích.
Kořen pampelišky tak představuje koncentrovaný zdroj:
- inulinu, který patří mezi prebiotické vlákniny
- hořčin
- triterpenů a sterolů
Pampeliškový kořen je tradičně využíván v souvislosti s trávením. Patří mezi byliny spojované s oblastí trávení a jater.
Potenciální zdravotní benefity pampelišky
Níže jsou shrnuty oblasti, které byly zkoumány ve vědeckých studiích. ⚠️ Nejedná se o schválená zdravotní tvrzení, ale o výsledky výzkumu.
1) Trávení a hořké látky
Pampeliška obsahuje hořké sloučeniny (např. seskviterpenické laktony), které jsou tradičně spojovány s trávením. Některé práce popisují jejich roli v souvislosti se sekrecí trávicích šťáv [1].
2) Prebiotický potenciál (inulin)
Kořen pampelišky je významným zdrojem inulinu - typu vlákniny, který může sloužit jako substrát pro střevní mikrobiotu [2].
3) Antioxidační aktivita
Extrakty z pampelišky (kořen i list) obsahují fenolické sloučeniny a flavonoidy, které vykazují antioxidační aktivitu v laboratorních podmínkách [1][3].
4) Minerální složení a rovnováha tekutin
Listy pampelišky mají vysoký obsah draslíku, který hraje roli v regulaci tekutin v organismu [4].
5) Tradiční využití v oblasti jater
Historicky je pampeliška spojována s oblastí jater a trávení, což reflektují i některé moderní přehledové práce [1].
Jak připravit kořen pampelišky a jak list?
Čerstvý list lzde zařadit do tradiční nádivky nebo salátů. Sušené listy lze také přidat do polévky nebo nasypat na salát.
Čaj z listů
Do hrnku nasypte 1 lžičku sušeného pampelišky a přelijte 200 ml horké vody. Louhujte 5–7 minut a vychutnejte si aromatický nálev s jemně kořenitou chutí.
Čaj z kořene
Kořen se připravuje jako odvar. Je potřeba sušený kořen povařit a nechat louhovat. Do malého hrnce nasypte 1-2 lžičky sušeného kořene a zalijte 250 ml studené vody. Přiveďte k varu a vařte 5-10 minut. Nechte ještě pár minut odstát.
Kam dále? V našem blogu naleznete také další články o jednotlivých vitamínech a minerálech. V sekci zdraví naleznete články týkající se různých zdravotních stavů a typy na techniky, bylinky a živiny, které by mohly pomoci. Nově také zavádíme kategorii herbář, která se postupně rozrůstá o jednotlivé byliny, které naleznete u nás v nabídce.
Literatura
[1] SCHÜTZ, Katrin; CARLE, Reinhold; SCHIEBER, Andreas. Taraxacum – A review on its phytochemical and pharmacological profile. Journal of Ethnopharmacology. 2006, 107(3), 313–323. DOI: 10.1016/j.jep.2006.07.021.
[2] VAN LOON, L. J. C.; et al. Dietary inulin and its fermentation products. British Journal of Nutrition. 2001.
[3] HU, Chun; KITTS, David D. Antioxidant, prooxidant, and cytotoxic activities of solvent-fractionated dandelion extracts. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2003, 51(1), 301–310. DOI: 10.1021/jf0258858.
[4] USDA. FoodData Central: Dandelion greens, raw. U.S. Department of Agriculture, 2019.
ESCOP. ESCOP Monographs: The Scientific Foundation for Herbal Medicinal Products. 2nd ed. Stuttgart: Thieme, 2003. ISBN 978-1588902332.
EMA. Assessment report on Taraxacum officinale Weber ex Wigg., radix et herba. London: European Medicines Agency, 2012.
USDA. FoodData Central: Dandelion greens, raw. U.S. Department of Agriculture, 2019.
BLUMENTHAL, Mark (ed.). The Complete German Commission E Monographs. Austin: American Botanical Council, 1998. ISBN 978-0965555505.

Diskuse